Zámek
Brandýský zámek patří k nejvýznamnějším renesančním památkám Čech. První záznamy o existenci hradní stavby pocházejí ze 14. století; není vyloučeno, že stavebníkem hradu byl po roce 1290 Jan z Michalovic, zakladatel rodu pánů z Michalovic, diplomat krále Václava II., proslulý vítěznými turnaji na dvoře francouzského krále Filipa IV. Prvním písemně doloženým majitelem zdejšího hradu je jeho potomek Jan z Michalovic, řečený Správný, k roku 1354. Hrad a panství Brandýs pak přešly do majetku Jaroše Tovačovského z Cimburka, který přeměnil původní pevnostní hrad ve výstavný pozdně gotický palác. Po smrti dalšího majitele, Jana ze Šelmberka, který v přístavbách pokračoval, byl Brandýs v majetku rodu Krajířů z Krajku.
Počátkem 16. století již bylo brandýské panství známé jako příhodné pro kratochvíli. Za lovem sem přijížděli mnozí čeští panovníci – potomci sv. Ludmily. V Brandýse pobýval Vladislav II. Jagellonský a opakovaně jej navštěvoval také Ferdinand I. – první z dlouhé řady habsburských panovníků, kteří se svými pobyty zapsali do historie brandýského zámku. V roce 1547 se tehdejší majitel Arnošt Krajíř z Krajku zúčastnil stavovského povstání proti králi; po porážce povstání mu byl Brandýs zkonfiskován a stal se majetkem české královské komory. Ferdinand I. dal pokračovat v již započaté přestavbě a v následujících desetiletích zámek získal svoji současnou architektonickou podobu a také skvostnou sgrafitovou výzdobu.
Brandýs nad Labem si jako své hlavní mimopražské sídlo oblíbil i císař Rudolf II. Pořádal zde hony a hostil významné osobnosti, mezi jinými hvězdáře Tychona Brahe a matematika Tadeáše Hájka z Hájku. Za jeho vlády zde proběhly poslední renesanční úpravy, jejichž autorem byl Giovanni Maria Filippi. Nejcennější zachovanou rudolfínskou památkou je reliéf Klanění tří králů, dílo italského sochaře a štukatéra Giovanniho Battisty Quadriho zhotovené pro zámeckou kapli.Z tehdejší nádherné zámecké zahrady, kterou popsal kronikář Bohuslava Balbín, staroboleslavský jezuita, se dochovala pouze balustráda, dílo florentského architekta Giovanniho Gargioliho a kamenického mistra Antonia Brocca.
Na Brandýse pobýval i císař Matyáš. Císaře Ferdinanda III. sem přiváděla úcta ke staroboleslavskému Palladiu, o jehož záchranu se zasloužil. Za lovem sem zajížděl císař Leopold I. Císař Josef I. tu roku 1703 lovil spolu se svým bratrem Karlem, pozdějším císařem Karlem VI., který tu pak v roce 1723 pobýval v předvečer své královské korunovace. Císařova šestiletá dcera Marie Terezie se tu tehdy seznámila se svým budoucím chotěm Františkem Štěpánem Lotrinským. V roce 1743 odsud také ona vyjížděla do Prahy ke korunovaci, stejně jako poslední korunovaný český král Ferdinand V. Císař Josef II. Brandýs navštěvoval veden vojenskými povinnostmi a ani jeho bratr, císař Leopold II. zámek nevynechal. V čase napoleonských válek měl na brandýském zámku svůj hlavní stan císař František I. a přijal zde návštěvou ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridricha Viléma III., aby v přítomnosti maršála císařských vojsk knížete Schwarzenberga dojednali spojenectví proti Napoleonovi před Bitvou národů u Lipska.
Od poloviny 19. století brandýské panství patřilo toskánským Habsburkům. Arcivévoda Ludvík Salvátor z této rodové větve v zámku soustředil obsáhlé sbírky ze svých cest a dal provést poslední rozsáhlou přestavbu.
Posledním panovníkem z dlouhé řady majitelů zámku byl Karel I. Rakouský, poslední císař rakousko- uherské monarchie a český král, v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. blahoslavený. Pobýval tady už v mládí jako důstojník. V roce 1911 sem na ním přijela jeho choť Zita Bourbonsko-Parmská, která na čas strávený v Brandýse vzpomínala jako na nejkrásnější dny v jejím životě s manželem. Po odchodu z Brandýsa Karel a Zita zámek ještě mnohokrát navštívili a v roce 1917 jej císař Karel zakoupil z pozůstalosti po svém strýci Ludvíku Salvátorovi do svého osobního vlastnictví.
Spolu s ostatními habsburskými statky připadl brandýský zámek po I. světové válce československému státu. Záměr hradního architekta Kamila Hilberta upravit jej jako letní sídlo pro prezidenta T. G. Masaryka nevyšel a zámek byl předán státní správě lesů.
Od roku 1995 zámek vlastní a do původní krásy navrací město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. V původních císařských komnatách je dnes již trvale přístupná historická expozice, návštěvníkům se otevírá také Knihovna toskánských Habsburků, černá kuchyně gotického hradu či alchymistická dílna. V zámku se konají také společenské akce, koncerty a svatební obřady.
Vzácnou architektonickou památkou je krytá chodba Rudolfinka s dochovanými renesančními sgrafity, kterou procházel císař Rudolf II. ze zámku do zahrad. Pod Rudolfinkou sestupuje k hladině řeky budova zámeckého pivovaru. Je původu renesančního, ale dnešní podobu získala v 18. století za barokní přestavby; jedná se o jediný známý objekt průmyslového charakteru, na jehož stavbě se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Pivo se tu vařilo do počátku 20. století.
Město
Město Brandýs nad Labem je od roku 1960 součástí souměstí Brandýs nad Labem–Stará Boleslav – dvou dříve samostatných měst na obou březích Labe. Vzhledem k historickým tradicím obou měst nebyly akceptovány návrhy na nové jméno a zůstaly zachovány oba původní historické názvy. Vznikl tak nejdelší název českého města.
V této lokalitě se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné, bronzové, železné i z římského období a epochy stěhování národů; příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století.
V historii Brandýsa nad Labem nacházíme četné stopy linie českých panovníků založené knížetem Bořivojem I. a kněžnou Ludmilou. První záznamy o Brandýse se datují rokem 1304; postupně bylo budováno městečko s mostní pevností, z níž díky pozdějším přestavbám vznikl zámek. V roce 1581 povýšil Rudolf II. Brandýs nad Labem na královské komorní město.
V 16. století byl Brandýs důležitým centrem Jednoty bratrské. Za Třicetileté války byl Brandýs prakticky zničen. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začalo město rozrůstat, bylo však znovu postiženo válečnými útrapami. V 18. a 19. století se zde významně začala rozvíjet manufakturní a tovární výroba. Nejvýznamnějším brandýským podnikem té doby byla Melicharova továrna na zemědělské stroje s pobočkami v mnoha evropských zemích, která své výrobky úspěšně vyvážela i na americký kontinent.
Na území Brandýsa nad Labem se nacházejí poslední dvě dosud stojící kaple Svaté cesty:
41. kaple – Vartenská
42. kaple – Vyšehradská
Tři brandýské kostely jsou pamětníky minulé historie i svědky současného života společenství stoupenců různých denominací křesťanské víry:
Od 12. století zde zmiňují písemné prameny kostel sv. Petra, který se stářím svých základů blíží staroboleslavským románským kostelům. Stavební úpravy zde probíhaly v období gotiky i baroka. Dnes kostel slouží bohoslužbám Českobratrské církve evangelické. V jeho blízkosti stojí výstavná rokoková budova piaristické rezidence, sídlo řádu, který se ve městě staral o vzdělanost a školství.
O kostelíku sv. Vavřince existují první zmínky z doby kolem roku 1300; v budově se dochovala fresková výzdoba ze 14. století. Za josefínských reforem byl kostel prodán a sloužil jako sýpka, později jako tělocvična Sokola. Na počátku 20. století byl zachráněn díky péči Františka knížete Thuna, hraběte Nostitze, arcivévody Ludvíka Salvátora i císařského páru Karla Habsburského a jeho manželky Zity. Dnes je kostel modlitebnou Církve československé husitské.
Farní kostel Obrácení Sv. Pavla, původně modlitebna Jednoty bratrské, je dílem rodáka z italského Milána a brandýského usedlíka Mattea Borgorelliho. Byl zbudován v létech 1541- 1542 na pokyn majitele panství Arnošta Krajíře z Krajku. Stavba byla prvním samostatně stojícím renesančním kostelním objektem u nás; později byla přestavěna barokně. Dnes kostel patří k Římskokatolické farnosti Brandýs nad Labem.
V Brandýse nad Labem se nachází také jeden z nejstarších dochovaných židovských hřbitovů v Čechách, s prvními hroby po roce 1568 a s pověstmi opředenou tumbou zemského písaře Menachema Mendela ze Záp. Bohatou historii zdejší židovské obce připomíná také synagoga. Její dnešní podoba pochází z roku 1829, ale po II. světové válce byl zničen její interiér. V roce 2014 byla obnovena do své původní krásy v rámci projektu záchrany židovské kultury v ČR „Deset hvězd“ a je přístupná veřejnosti jako muzeum a kulturní sál.
Z bohatých časů renesance se na náměstí dochovala původní radnice a některé obytné domy, mezi nimi dům Arnoldinovský, který dnes slouží Oblastnímu muzeu Praha – východ; návštěvníci zde najdou expozici na téma „Brandýsko v proměnách času“ a v její historické části se mohou seznámit i s dějinami staroboleslavského Palladia. Ve správě muzea je i renesanční katovna zdobená sgrafity, kde po rekonstrukci na přelomu tisíciletí vznikla nová expozice útrpného práva. Na náměstí si můžete všimnout také barokní sochy sv. Jana Nepomuckého s Palladiem.
Zdroje:
http://www.brandyszamek.cz/ – Oficiální stránka zámku
https://www.brandysko.cz/ – Oficiální stránka města
https://www.muzeumbrandys.cz/ – Oficiální stránka muzea
https://www.historickaslechta.cz/autor-pise/brandysky-zamek-narodni-kulturni-pamatkou/
www.via-sancta.cz
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po trase Via Ludmila lze jet z Dřevčic – na konci vesnice doleva na Popovice. Na konci Popovic najet na cyklotrasu 8196 – směr Brandýs nad Labem. Po cyklostezce okolo Hrušovického rybníka; za rybníkem sjet z cyklotrasy a pokračovat ulicí Výletní, dále vpravo do Vrábské a pak na ulici Pražská, na níž stojí poslední 2 dochované kaple Svaté cesty (41. Vartenská a 42. Vyšehradská). Z Pražské ulice v místech, kde končí Výletní – 2 křižovatky – na druhé vjet doprava do ulice Riegrova – doleva Palachova na Komenského náměstí – dále do ulice Plantáž k zámku Brandýs nad. Labem.
Pěšky: Pěší trasa z Dřevčic k brandýskému zámku vede nejprve stejně jako trasa cyklistická přes Popovice k Hrušovickému rybníku a do ulice Výletní, z ní lze odbočit doprava do Seifertovy k Vartenské kapli, dále po Pražské ulici kolem Vyšehradské kaple, přes Masarykovo náměstí ke kostelu Obrácení sv. Pavla, pak vpravo ulicí Podkostelní do ulice Ivana Olbrachta a k zámku.
Hromadnou dopravou: Z Dřevčic do Brandýsa nad Labem je k dispozici autobusové spojení; nejbližší zastávka u zámku je Brandýs nad Labem – Stará Boleslav U soudu.
Individuální dopravou: Po trase Via Ludmila z Dřevčic lze jet po silnici A610 a ulicí Pražskou do centra města. V blízkosti zámku se nachází placené parkoviště Plantáž.