Jenštejn

Jenštejn – Zřícenina hradu

Na místě dnešního hradu byla kolem roku 1330 založena tvrz; její vznik a také původ názvu obce je spojen se jménem dvorského sudího Jence z rodu Janoviců (z Vrchotových Janovic na Sedlčansku). V roce 1368 odkoupil tvrz Pavel z Vlašimi, strážce pečeti a pokladu Karla IV., který se začal psát z Jenštejna. Pavlův syn Jan z Jenštejna se stal třetím pražským arcibiskupem a zapsal se do dějin především svým složitým vztahem ke králi Václavovi IV., který přerostl do vyhroceného konfliktu. Za Jenštejnů začala přestavba tvrze na hrad; na mnoha místech je zde znatelná práce parléřovské huti z doby Václava IV. Bohužel se nedochoval žádný dobový záznam o podobě Jenštejna z tohoto slavného období jeho historie.

V roce 1390 získal hrad jako pomstu arcibiskupovi za podpory krále výběrčí daní Zikmund Huler, který  však byl už v roce 1405 popraven. Majitelé se pak asi 200 let na Jenštejně poměrně rychle střídali a hrad ztrácel svůj význam. V roce 1412 jej získal pražský měšťan Jindřich z Cách; v Jenštejně vychovával synovce, kterým byl pozdější husitský velitel Prokop Holý. Těsně před vypuknutím husitských válek Jenštejn získal Beneš z Vartenberka. Pozdějšími vlastníky byli v 15. a 16. století Aleš Škopek z Dubé, Jan Libický z Libic, Baltazar Košín z Košíně, Václav Holec z Květnice, Ladislav ze Šternberka, Jan Litoborský z Chlumu a bratři Václav a Mikuláš Hrzánové z Harasova. Posledním pánem jenštejnského hradu byl od roku 1561 Jan Dobřichovský z Dobřichova, který se topil v dluzích; po jeho smrti majetek jeho sestře zabavila královská komora a připojila ho k brandýskému panství. Na začátku Třicetileté války byl hrad už pustý; v letech 1639 –  1640 jej vypálilo a pobořilo švédské vojsko. V troskách hradu se pak na přibližně 300 let usídlila místní chudina; část kamenů byla použita na stavbu okolních domků. Poslední z obyvatel nuzných příbytků na hradě,  paní Halamurnová, zde zemřela v roce 1956.

V roce 1972 bylo rozhodnuto o opravě hradu. Archeologické a stavební práce byly dokončeny v roce 1977 a od té doby je hrad otevřen návštěvníkům. V současnosti je majitelem hradu obec Jenštejn a provozovatelem Oblastní muzeum Praha-východ. V bývalém strážním domku a v okrouhlé věži najdete expozice o historii hradu i obce a o osobnosti Jana z Jenštejna. Lze nahlédnout do podzemní  „hladomorny“ a do prostoru gotické kaple a vystoupat na vrchol věže nabízející vyhlídku do okolní polabské krajiny. Pro odvážnější je přístupný i prostor temného sklípku vytesaného do skály.

Při cestě z Vinoře k Jenštejnu je možno se zastavit u dvou dalších kaplí Svaté cesty. Jejich identifikace není zcela jednoznačná; ze tří zde uvedených kaplí se dochovaly dvě: první z nich je buď 28. kaple – Hradopražská nebo 29. kaple – Svatokřížská; druhá je buď Svatokřížská nebo 30. kaple – Svatojakubská.

Zdroje:
https://www.jenstejn.cz/volny-cas-a-kultura/hrad/slava-a-pad-hradu-jenstejn/
https://jenstejn.muzeumbrandys.cz/cz/expozice-hradu-jenstejn
http://www.praha-priroda.cz/naucne-stezky/vinorsky-park-satalicka-bazantnice/
www.via-sancta.cz 

Jak se na místo dostat:

Na kole: Živanickou ulicí k rybníku U Pohanků a zde odbočit doleva ulicí V Podskalí na Naučnou stezku Vinořský park a Satalická bažantnice. Naučnou stezkou okolo Cukrovarského rybníka (kaple 28. Hradopražská nebo 29. Svatokřížská) najet na Vinořskou a do Jenštejna.

Alternativou je trasa se zastávkou u dvou kaplí Svaté cesty.

Pěšky: Lze jít kolem rybníků Velká Obůrka a Cukrovarský; následně buď udělat odbočku k druhé kapli nebo pokračovat přímo Vinořskou a ulicí v Katovičkách do Jenštejna.

Hromadnou dopravou: Z Vinoře do Jenštejna je přímé autobusové spojení ze zastávky Vinořský hřbitov na zastávku Jenštejn. V případě zastavení u kaplí je možno na trase vystoupit na zastávce Vinoř.

Individuální dopravou: Z Vinoře jeďte po Mladoboleslavské; pak odbočte vpravo po Vinořské do Jenštejna.