Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Benediktinský klášter v Břevnově je nejstarším fungujícím klášterem v českých zemích. Jeho zakladateli byli kníže Boleslav II. Přemyslovec, potomek sv. Ludmily ve 4. generaci, a pražský biskup Vojtěch, který je již od konce 10. století uctíván společně se sv. Ludmilou a sv. Václavem jako světec a český zemský patron. Zakládací (donační) listina Boleslava II. je datována 14. ledna 993. Podle legendy měli kníže Boleslav a biskup Vojtěch současně sen, v němž byli vyzváni, aby se vydali do dnešního Břevnova. Tam údajně spatřili jelena, který se chtěl napít z potoka; v napájení mu ale bránilo břevno ve vodě. Biskup Vojtěch břevno vytáhl a společně s knížetem na památku tohoto setkání založili na tomto místě klášter. Legendu připomíná barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice v klášterní zahradě.
Klášter se stal významným centrem vzdělanosti; pro jeho knihovnu byl v roce 1295 získán Codex gigas – největší rukopisná kniha na světě (dnes ve Švédsku). Za husitských válek byl klášter zničen a mniši odešli do Broumova. Obnovený klášter byl do současné podoby přestavěn v letech 1708 – 1745; na přestavbě a výzdobě se podíleli stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové i malíř Petr Brandl.
Za josefínských reforem klášter zrušen nebyl, neunikl ale zabrání komunistickou vládou v roce 1950.
V letech 1991–1993 byl s velkou podporou zahraničních klášterů opraven a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.
Hřbitov v sousedství kláštera je místem posledního odpočinku řady významných osobností, včetně arciopata Anastáze Opaska, který stál v čele břevnovských benediktinů v době obnovy kláštera po pádu komunistického režimu, prof. Jana Patočky, jednoho z prvních mluvčích Charty 77, a zpívajícího básníka Karla Kryla.
Klášter je národní kulturní památkou. Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem, ve vyhrazených časech se konají prohlídky s průvodcem. Břevnovská farnost zajišťuje program bohoslužeb. Každoročně jsou zde pořádány břevnovské poutě či posvícení. Návštěvu kláštera lze spojit i s prohlídkou Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha.
V areálu kláštera je k dispozici také hotelové ubytování a restaurace.
Zdroje:
https://www.brevnov.cz/cs/
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/brevnovsky-klaster?gclid=EAIaIQobChMIhYD_2IHB7gIVvkeRBR1TbArKEAAYASAAEgIHgPD_BwE
Wikipedia
Jak se na místo dostat:
Na kole: Na cyklistické trase z obory Hvězda k Břevnovskému klášteru můžete odbočit i ke dvěma kapličkám hájecké cesty – ulicí Za Oborou, dále do Bolívarovy k 6. kapli hájecké cesty, pak vlevo směrem k Bělohorské, podél Kauflandu rovnoběžně s Bělohorskou, dále vpravo do Kukulovy k 5. kapli hájecké cesty, dále z Podbělohorské ulice znovu směrem k Bělohorské, přejet Bělohorskou a pokračovat směrem k ulici Na Vypichu a dále Na Klášterním, Zvoníčkovou a U Vojtěšky a kolem břevnovského hřbitova ke klášteru. Pokud byste jeli přímo od Hvězdy ke klášteru, je trasa kratší.
Pěšky: Po trase Via Ludmila z obory Hvězda můžete absolvovat pěší trasu zahrnující i dvě kaple hájecké cesty – ulicí Za Oborou, dále do Bolívarovy k 6. kapli hájecké cesty, pak vlevo směrem k Bělohorské, podél Kauflandu rovnoběžně s Bělohorskou, dále vpravo do Kukulovy k 5. kapli hájecké cesty, dále z Podbělohorské ulice znovu směrem k Bělohorské a dále Ankarskou, Zvoníčkovou a Markétskou k břevnovskému klášteru. Můžete jít i přímo z Hvězdy ke klášteru.
Hromadnou dopravou: V blízkosti kláštera je tramvajová zastávka Břevnovský klášter.
Individuální dopravou: Před klášterem je malé parkoviště – najet na ně lze doprava z ulice Patočkovy ve směru z centra.