Letenské sady
I v dějinách Letné najdeme stopy panovníků a dalších osobností, které byly potomky sv. Ludmily. Pro svoji strategickou polohu sloužila Letenská pláň s přilehlými svahy od nepaměti jako shromaždiště a jako tábořiště vojsk. Probíhaly zde různé oslavy, například při příležitosti korunovace Přemysla Otakara II. v roce 1261. 14. července 1420 pozoroval král Zikmund Lucemburský ze svého hlavního stanu na Letné ústup křižáckých jednotek z vrchu Vítkova, který uhájili husité v čele s Janem Žižkou.
Veřejný park byl na Letné založen v 19. století. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch; o výkup pozemků se zasloužil pražský místodržící Karel Chotek. Na počest návštěvy následníka trůnu v Praze byl v roce 1871 park přejmenován na Sady korunního prince Rudolfa. Nejzásadnější úpravy zde byly provedeny koncem 80. let 19. století pod vedením Františka Josefa Thomayera.
Ve dnech tzv. Sametové revoluce 25. a 26. listopadu 1989 byla Letenská pláň místem významných demonstrací proti komunistickému režimu. Rozsáhlé demonstrace se zde konaly i v nedávném období.
Letenské sady jsou největší pražskou nezastavěnou zelenou plochou. Návštěvníkům nabízejí překrásné pohledy na Prahu a jsou oblíbeným místem pro vycházky i rekreační sport.
V 19. a 20. století vzniklo na Letné několik zajímavých staveb:
V blízkosti vjezdu do Letenských sadů ze směru od Chotkových sadů stojí Kramářova vila, kterou si dal vystavět Karel Kramář, pozdější první předseda vlády Československé republiky, ještě jako mladočeský poslanec. Stavební práce byly zahájeny podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Ohmanna v roce 1911 a trvaly téměř pět let. Ojedinělé interiéry vznikly pod dohledem Kramářovy ruské manželky Naděždy Nikolajevny; dekorace ruskými či byzantskými motivy zároveň vypovídaly o Kramářově politickém cítění, ve kterém důležitou roli hrála všeslovanská idea a s ní spojená orientace na carské Rusko. Po smrti bezdětných manželů Kramářových přešel objekt v roce 1938 do vlastnictví Společnosti dr. Karla Kramáře, která vilu pronajala Národní galerii v Praze. Koncem 40. let převzalo nemovitost Národní muzeum, ale už v roce 1952 se budova dostala do správy Úřadu předsednictva vlády. Po stavebních úpravách byla určena především k reprezentaci a ubytování státních návštěv. Po rekonstrukci provedené v letech 1994 –1998 slouží vila jako oficiální rezidence předsedy vlády České republiky. Úřad vlády ČR ji příležitostně zpřístupňuje veřejnosti ve Dnech otevřených dveří.
V západní části sadů stojí Hanavský pavilon, postavený při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, který původně stával na Výstavišti; dnes je v něm restaurace s vyhlídkovou terasou.
Ve střední části nad Čechovým mostem byl v roce 1955 vztyčen obrovský pomník diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina následovaného skupinou dalších postav, posměšně nazývaný „fronta na maso“. Sousoší bylo odstřeleno v roce 1962 a nyní je na jeho místě kyvadlo – metronom, který jeho autor Vratislav Karel Novák pojmenoval Stroj času.
Ve východní části postavil v roce 1863 architekt Ignác Ullmann tzv. Letenský zámeček ve stylu italské předměstské vily; budova dodnes slouží jako výletní restaurace. V blízkosti zámečku stojí historická rarita – přes 100 let starý podlahový kolotoč z roku 1891, který se nyní postupně rekonstruuje.
Ve východní části sadů byla také znovu postavena budova restaurace tzv. Bruselského pavilonu vytvořeného pro Světovou výstavu (Expo 58) v Bruselu v roce 1958 podle projektu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Stavba i v Praze sloužila jako restaurace, po letech chátrání v průběhu 90. let byla přebudována na kancelářské prostory.
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/letenske-sady-v-praze
https://cs.wikipedia.org/wiki/Letensk%C3%A9_sady
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/bitva-na-vitkove/r~25a93b3a9f4911ea95caac1f6b220ee8/
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/metronom-na-letne-kyvadlo-nad-prahou
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_pavilon_na_Sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%BDstav%C4%9B_1958
https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/dalsi-objekty/kramarova-vila-3692/ – Oficiální stránka Úřadu vlády ČR
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po trase Via Ludmila po lávce z Chotkových sadů; přes Letenské sady vede cyklotrasa A155.
Pěšky: Letenské sady lze projít po několika parkových cestách.
Hromadnou dopravou: V blízkosti Letenských sadů se nachází několik tramvajových zastávek: Chotkovy sady; Špejchar; Sparta (rovněž zastávka autobusů),Korunovační (také i autobusová zastávka) a Čechův most.
Individuální dopravou: Pro osobní vozy je k dispozici parkoviště u Národního zemědělského muzea.