Královská kanonie premonstrátů na Strahově
Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě.
Po své pouti do Svaté země v roce 1138 pojal olomoucký biskup Jindřich Zdík myšlenku založit v Praze klášter řeholních kanovníků. Záměr podpořil tehdejší český panovník Vladislav II., potomek sv. Ludmily v 9. generaci, a jeho první manželka Gertruda Babenberská. Od roku 1143 zde řeholní život začali rozvíjet premonstráti. Klášter se stal významným centrem vzdělanosti; již od nejstaršího období zde existovala knihovna. Hmotný a duchovní rozvoj kláštera přerušili husité v roce 1420, kdy byl klášter vypleněn. Až do konce 16. století poté klášterní společenství živořilo. Obrat nastal pod vedením Jana Lohelia, který se v roce 1586 stal strahovským opatem a zahájil stavební i duchovní obnovu kláštera. Poté, co byl v roce 1612 Lohelius jmenován pražským arcibiskupem, pokračoval v tomto díle jeho nástupce Kašpar Questenberg. Opat Questenberg dal přenést z Magdeburku na Strahov ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta, které jsou zde dodnes uloženy v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Válečné škody klášter utrpěl při vpádu švédské armády na konci třicetileté války a poté ještě v důsledku bombardování za francouzského obléhání Prahy v roce 1742. V obou případech ale po čase ničení následovala období obnovy. Za opata Jeronýma Hirnheima byl v roce 1672 dokončen knihovní sál nazývaný dnes Teologický. V 18. století přestavba kláštera pokračovala v barokním slohu. Posledním velkým stavebním počinem bylo vybudování nového knihovního sálu, který byl dostavěn v roce 1797 za opata Václava Mayera. Strop sálu dnes nazývaného Filosofický zdobí působivá malba, na níž zobrazil malíř Anton Maulbertsch téma „Duchovní vývoj lidstva“. Jsou zde zpodobněny významné postavy starozákonní i novozákonní éry, včetně hlavních českých zemských patronů, mezi nimiž nechybí sv. Ludmila a její vnuk sv. Václav.
Po násilném zrušení klášterů komunistickým režimem v roce 1950 převzal areál Památník národního písemnictví; ve 2. polovině 20. století zde začal archeologický průzkum a zároveň byla alespoň zčásti obnovena románská podoba kláštera.
Po roce 1989, když se do kláštera vrátili premonstráti, byla započata nákladná rekonstrukce celého areálu, která pokračuje dodnes. Klášter je národní kulturní památkou.
V areálu kláštera je možno navštívit prostory Strahovské knihovny a Strahovské obrazárny. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je přístupná pouze účastníkům bohoslužeb. Příležitostné výstavy se konají v kostele sv. Rocha. Na staletou tradici vaření piva na Strahově navazuje dnešní Klášterní pivovar, který vaří pivo Sv. Norbert.
Zdroj:
www.strahovskyklaster.cz/
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/strahovsky-klaster
www.prague.eu
Wikipedia
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po trase Via Ludmila od Petřínské rozhledny a kaplí ke Strahovskému klášteru jeďte po cyklostezce A32. V areálu jsou k dispozici stojany na kola.
Pěšky: Po trase Via Ludmila vedou pěší cesty od Petřínské rozhledny buď podél ulice Strahovská nebo vyhlídkovou trasou po Promenádě Raoula Wallenberga.
Hromadnou dopravou: V blízkosti kláštera se nachází tramvajová zastávka Pohořelec.
Individuální dopravou: Vjezd do areálu není povolen. Nejbližší placené parkoviště je na náměstí Pohořelec. Turistické autobusy mají možnost krátkodobého zaparkování za poplatek na max. 10 minut v ulici Dlabačov.