Od roku 1960 je Stará Boleslav společně s Brandýsem nad Labem součástí souměstí dvou dříve samostatných měst na obou březích Labe.
Stará Boleslav byla významnou lokalitou už v době počátků českého přemyslovského státu; na přelomu 9. a 10. století vzniklo staroboleslavské hradiště. Právě ve Staré Boleslavi byl 28. září 935 zavražděn přemyslovský kníže Václav, uctívaný po staletí jako světec, patron a věčný vládce české země. Často zde pobýval Karel IV., který v těchto místech lovil černou a vysokou zvěř. Za husitských válek byl staroboleslavský hrad pobořen. Za Třicetileté války byla Stará Boleslav prakticky zničena. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začalo město rozrůstat, bylo však znovu postiženo válečnými útrapami. V 18. a 19. století se zde významně začala rozvíjet manufakturní a tovární výroba.
| Na území Staré Boleslavi najde návštěvník mnohé cenné historické památky – především památky sakrálního charakteru připomínající památku dvou prvních českých zemských patronů – sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily. Bazilika sv. Václava a knížecí kostel sv. Klimenta Bazilika sv. Václava stojí nad starobylým kostelem sv. Kosmy a Damiána; byla vystavěna z vůle knížete Břetislava I. a vysvěcena roku 1046. Ve svých zdech chránila místo, kde stával dřevěný kostelík Boleslavova hradu, místo umučení a prvního hrobu knížete Václava. Původní kostelík, kde 28. září 935 (v dřívější tradici 929) k vraždě došlo, lze situovat do prostor románské krypty v kostele sv. Václava nejen podle tradice, ale i podle nejnovějších archeologických výzkumů. Na místě události, v tzv. Vrábské kapli, je výjev umučení knížete zobrazen v pískovcovém sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Rozvoj svatováclavské tradice byl roku 1052 za vlády knížete Břetislava I. posílen založením staroboleslavské Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána. Těmito kroky kníže Břetislav konal pokání uložené mu papežem Benediktem IX. za vyplenění polského Hnězdna českým vojskem a odvoz ostatků sv. Vojtěcha, jeho bratra Radima a Pěti sv. bratří do Čech. Kostel značně utrpěl za husitských nepokojů; následné opravy se protáhly až do konce 16. století. V letech 1639 – 1640 kostel poničilo švédské vojsko, které si u něj zřídilo opevněný tábor. Jedna z věží byla odbourána, aby na ní mohla být umístěna děla, bazilika byla proměněna ve stáj pro koně. K obnově těžce poškozené baziliky bylo možno přistoupit až po skončení Třicetileté války. K další generální opravě došlo až ve 20. letech 20. století. V roce 2009 baziliku navštívil při své návštěvě České republiky papež Benedikt XVI., který zde setrval v modlitbě na místě mučednické smrti sv. Václava. V těsném sousedství baziliky stojí knížecí kostel sv. Klimenta. Jeho dnešní podoba pochází z 12. století; mezi odborníky však převažuje domněnka, že kostel zbudoval kolem roku 915 kníže Vratislav I., syn sv. Ludmily, na místě staršího dřevěného kostelíka založeného sv. Metodějem, který s bratrem Konstantinem přinesl z Černomoří do Říma ostatky třetího papeže a mučedníka sv. Klimenta. Historická doklady ovšem bohužel chybí. Z 2. poloviny 12. století se datují unikátní románské fresky zobrazující výjevy ze života sv. Klimenta. Od poloviny 90. let minulého století mají bazilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta statut národní kulturní památky. V současné době prochází bazilika i okolní areál rekonstrukcí, která navazuje na projekt obnovy Mariánského komplexu a představuje tak další etapu projektu majícího za cíl vyzdvižení Staré Boleslavi jako místa spjatého s počátky české státnosti a křesťanství v českých zemích. Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie. Po dokončení památkové obnovy budou prostory zpřístupněny k prohlídkám i k modlitbě a bohoslužbám. V dlažbě Svatováclavského náměstí byly archeologickým výzkumem objeveny základy třetího románského kostela neznámého zasvěcení; tento nález jen dále umocnil duchovní i politický význam Staré Boleslavi. Palladium Země české a poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie Stará Boleslav je už po staletí poutním místem, na němž je uctíváno Palladium Země české – Panna Maria s Ježíškem zpodobněná na starobylé kovové ikoně (19 x 13,5 cm). Podle legend byl tento mariánský reliéf, vytvořený v korintské mědi a pozlacený, v majetku sv. Ludmily, která jej odkázala svému vnukovi Václavovi. Tradice uvádí, že mariánský obraz daroval kněžně Ludmile sv. Metoděj ke křtu. Podle jiné legendy Ludmila po svém křtu odevzdala sv. Metodějovi kovové pohanské bůžky, aby z nich dal odlít křesťanské bohoslužebné nádoby. Kromě nádob zhotovil neznámý mistr také kovový obrázek Panny Marie pro kněžnu Ludmilu. V dramatických chvílích po Václavově zavraždění jeho věrný sluha Podiven obrázek zahrabal do země, kde jej, snad někdy v polovině 12. století, vyoral místní rolník; reliéf se pak neustále zázračně vracel na místo svého vyorání. Za záštitu – Palladium – českých zemí byl staroboleslavský mariánský obraz prohlášen roku 1609 po vydání Rudolfova majestátu, kdy čeští katolíci putovali ve velkém průvodu z Prahy do Staré Boleslavi prosit o záchranu katolické víry. Staroboleslavské Palladium uctívali po generace i habsburští panovníci. Velkým ctitelem tohoto mariánského obrazu byl císař Ferdinand III.; nejslavnější návštěva tohoto panovníka ve Staré Boleslavi se odehrála v roce 1638, kdy se do města Palladium vracelo poté, co bylo za bojů Třicetileté války uloupeno Sasy. Ve Vídni i na cestách se císař ani císařovna od Palladia neodlučovali a nechávali před ním denně sloužit mše za ochranu Zemí Koruny české. Bohatě zdobený oltářík, který císařovna Marie Anna dala pro Palladium zhotovit, je součástí pokladu staroboleslavské mariánské svatyně. Císař Leopold I., jenž se ve Vídni roku 1640 před Palladiem narodil, za ním putoval do Staré Boleslavi roku 1656, před svou českou královskou korunovací. Marie Terezie si v předvečer své korunovace českou královnou v roce 1743 u Palladia vyprošovala požehnání své vlády. Před svou českou korunovací v roce 1836 přijel Palladium uctít i poslední korunovaný český král Ferdinand V. Svůj niterný vztah ke svatováclavské a mariánské tradici tu na počátku 20. století prožíval i poslední rakouský císař a český král Karel I. Jeho prvorozený syn, dr. Otto Habsburský, přijel do Staré Boleslavi v roce 2008 ke slavnostem 370. výročí návratu Palladia. Roku 2014 dostaly postavy na reliéfu i speciální zlaté korunky; motivem pro nové šperky byla svatováclavská koruna. Palladium země české je možné zhlédnout po zakoupení vstupenky v Informačním a kulturním centru v Jungmannově ulici. Barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí na místě, kde bylo Palladium v polovině 12. století vyoráno a kde se podle legendy odehrály první zázraky s mariánskou ikonou spojené. Původní kapli, kterou tu dala postavit kapitula sv. Kosmy a Damiána, později nahradil kostelík Panny Marie a sv. Jiří. Počátkem 17. století už jeho prostory nestačily rostoucímu počtu poutníků; proto byla v roce 1617 zahájena stavba nového chrámu. U zrodu projektu stála císařovna Anna Tyrolská, manželka císaře Matyáše; i ona byla potomkem sv. Ludmily ve 22. generaci. Autorem architektonické koncepce byl Giovanni Maria Filippi. V roce 1623 byl kostel vysvěcen. Stavbu pozdržela Třicetiletá válka; poslední stavební úpravy byly prováděny až v roce 1749, kdy Kilián Ignác Dienzenthofer nově vyřešil průčelí chrámu se sochami hlavních českých světců s Palladiem; v prostředních nikách je vlevo umístěna socha sv. Václava, vpravo sv. Ludmily. Hlavní oltář, realizovaný dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky je zdoben sousoším Nanebevzetí Panny Marie; i zde jsou v podobě sochařských děl z dílny Matyáše Bernarda Brauna vyobrazeni sv. Ludmila a sv. Václav. Boční kaple chrámu byly zařízeny na náklady šlechtických donátorů a nesou jejich jména: Černínská, Berků z Dubé, Lažanských, Slavatovská, Valdštejnská a Morzinsko-Martinická. Další vyobrazení sv. Ludmily a sv. Václava, tentokrát v malbě, najdeme v presbytáři, který vyzdobil malíř Josef Vojtěch Hellich. Kostel je veřejnosti zpřístupňován pro bohoslužby i individuální návštěvu a i dnes je hojně navštěvován poutníky. Nedaleko od mariánského poutního chrámu stojí barokní kaple bl. Podivena postavená v roce 1738 zásluhou děkana staroboleslavské kapituly Jana Křtitele Frika. Podle pověsti zemřel právě na tomto místě blahoslavený Podiven, služebník knížete Václava, který byl později zabit stejnými vrahy jako sv. Václav. U mostu, po němž vedla až do regulace Labe roku 1932 silnice z Brandýsa do Staré Boleslavi, stojí kaple sv. Rocha, patrona zedníků, postavená po smrti stavitele mostu Mattea Borgorelliho v průběhu stavby v roce 1572. Sám podzámecký obloukový most je nesmírně cennou dochovanou renesanční stavbou. V jeho sousedství se nachází mlýn,který se svými jedenácti koly patřil v rudolfínské době k největším v Čechách; bohužel není přístupný veřejnosti. |
Dochovala se i Městská brána – jedna ze dvou bran z opevnění, které nechal zbudovat Karel IV. Veřejnosti přístupná archeologická expozice zde vypráví příběh středověké Staré Boleslavi, doložený nálezy z vykopávek v roce 1992. Tehdejší průzkum doložil pravdivost zmínky o zdech, které ve Staré Boleslavi stavěl už v 10. století Boleslav I. dle římského způsobu „z kamene a vápna“, jak popisoval kronikář Kosmas. Nedaleko brány zaujmou barokní architekturou kanovnické domy a děkanství.
Na území Staré Boleslavi najdeme i zbytky lužních lesů polabské nížiny; v roce 1995 zde byla vyhlášena přírodní památka Hluchov. Lokalitou prochází modrá turistická značka a podél cesty jsou umístěny cedule s informacemi o chráněných druzích rostlin a živočichů, které se zde vyskytují.
Zdroje:
https://www.brandysko.cz/
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/bazilika-sv-vaclava-ve-stare-boleslavi
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-sv-klimenta-ve-stare-boleslavi
https://www.muzeumbrandys.cz/
Oficiální stránka poutního místa Stará Boleslav
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/palladium-zeme-ceske-ve-stare-boleslavi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Palladium_zem%C4%9B_%C4%8Desk%C3%A9
Jak se na místo dostat:
Na kole/pěšky: Po trase Via Ludmila vede cesta do Staré Boleslavi od brandýského zámku ulicemi Ivana Olbrachta a Maxe Švabinského přes Labe okolo rotundy sv. Rocha nejprve k bazilice sv. Václava a kostelu sv. Klimenta a poté po hlavní přes Mariánské náměstí ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
Hromadnou dopravou: Lze využít autobusové spojení – po trase Via Ludmila z Brandýsa nad Labem do zastávky Brandýs nad Labem – Stará Boleslav U Brány.
Individuální dopravou: Z Brandýsa nad Labem trasa ulicí Maxe Švabinského přes Labe a dále po hlavní ke kostelům. V blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie je k dispozici parkoviště.